Pohled pana účetního: Znouzectnost, nebo geniální tah?

Dějství druhé, osvobození Petra Drobisze v soudní při a prohlášení soudce o jeho osobním přesvědčení, že Sigma uplácela. Pro klub to nemá žádné fatální důsledky, ale jistě nepotěší, když taková autorita klub odsoudí, byť  pouze jako soukromá osoba.

Fanoušek se rovněž jistě netetelí blahem, když se klub plácá někde mezi posledním a přeposledním místem ligové tabulky, tedy v pásmu sestupu. Byť tabulka na oficiálních stránkách klubu říká něco jiného a o odpočtu mlčí. Zoufalý divák hledá příčinu těchto trablů, vždyť samotný odpočet nemůže být taková rána. Je to vcelku nicotných 9 bodů, tedy tři odehrané zápasy. Je to tedy v rozprodaném útoku? Roztočila by Sigma gólostroj, kdyby Ordoš netrpěl v jednom z nejhorších ligových klubů v Rakousku, kdyby Michal Hubník nehostoval v Polsku a kdyby Pavel Šultes, kterého údajně trenér Psotka v kádru nechtěl pro jeho hravost i mimo zelený pažit, dál válčil v barvách klubu z Hané?

Vždyť je tady stále Jakub Petr, olomoucký Henry, Hubníka by měl zvládnout zaskočit Honza Schulmeister, který na to má fyzické paramtery a který již několik let seká latinu. V létě do klubu přišel další bijec Adam Varadi, útočnou vozbu by pak měl doplnit Marek Heinz, pomyslná třešnička na dortu diváka lačného po technických finesách...

V čem je chyba, je to opravdu jen o tom disciplinárním trestu? Je to neschopnost Zdeňka Psotky zareagovat na aktuální vývoj, pokles formy, na jiné typy příchozích hráčů? Proč tento vychvalovaný stratég najednou ztratil důvěru? Poslední čtyři zápasy měl prý od vedení ultimátum - musí vyhrát. Proč právě v těchto zápasech riskoval a zkoušel nasadit hráče možná odvážněji než v letní přípravě? Znouze, z naděje, věřil, že je lepší udělat alespoň něco, když z jeho pohledu vyčerpal všechny možnosti u stávajících opor týmu? Proč hráči při setkání s fanoušky působí zničeným dojmem, když mottem Sigmy pro letošní sezonu je: “Jsme jeden tým, jsme jedna rodina?” Na plakátech to opravdu působí hezky, ale jak je tomu ve skutečnosti?

Opravdu se o tu naši rodinu bojím. Je mi jedno, jestli jde o peníze, o psychickou deku, totální pokles formy bez příčiny... Je to problém a měl by se, pokud možno, jasně pojmenovat. Ne dělat další a další kontroverzní kroky.

Olomouckému fanouškovi je totiž přáno i dále - do funkce sportovního manažera je dosazen Jan Gottvald, bývalý boss fotbalových Drnovic. Ano, těch Drnovic, vesničky s dvěma tisícovkami obyvatel, kterým zašlou slávu ligových a reprezentačních bojů připomíná chátrající stadion v exekuci. Byť Jan Gottvald prohlašuje, že za úpadek klubu i jeho stojí všechno možné, jen ne on sám, není právě jeho největším manažerským selháním, že prvoligový klub vybudoval na návsi středně velké vesnice? Jistě, Sigma je klub  z relativně velkého města, pan Gottvald tak může mít i větší plány, ale jestli existuje, tak nás chraň Bůh, aby se z plánů na lepší zítřky nestala cesta do pekel. I ta je kolikrát dlážděna dobrými úmysly.

Posledním, takřka předvánočním dárkem budiž jmenování nového trenéra. Půlroční záchranářskou misi vzal John Uličný. Část fanoušků jásá, část neví, co si myslet. Za sebe říkám, že tento typ trenéra může Sigmě v její situaci pomoci a pevně tomu věřím. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že příští trenér musí být trenérem nové školy, moderních postupů a hlavně - bude muset umět mužstvo znovu poskládat a vtisknout mu tvář a herní projev. Pevně věřím, že cílem soukromých spolumajitelů Sigmy není jejich finanční přilepšení, ale hlavně stabilizace klubu a přesun zpět do horních pater tabulky. Teď jsou ovšem na tahu oni, musí to nám, fanouškům, dokázat.

Bůh s námi a zlé pryč!